Členitá
vrchovina Chřiby tvoří spolu se svým jižním
kopcovitým sousedem, Ždánickými vrchy přirozenou
hranici mezi dvěma národopisnými i
kulturními celky: na jih a východ od nich se
rozprostírajícím
Slováckem a na severu a západě začínající
Hanou. Vlastní Chřiby jsou tvořeny především pískovci
a jílovci, ty osaměle vystupují z lesnatého terénu
v podobě zvrásněných skalnatých útvarů a dotvářejí
tak neopakovatelnou atmosféru sluncem zalitých bučin,
které pohoří pokrývají. Je třeba upozornit ještě
na jeden významný předěl, přítomný ve znázorněné
krajině - řeku Moravu. Ta jako přirozená osa od
sebe odděluje dva neméně důležité celky -
Dolnomoravský a Hornomoravský úval.
Přívětivé
a teplé podnebí od pradávna nabízelo dobré podmínky
zvěři, které je zde i dnes hojnost. Taktéž
rovinaté okolí Chřibů vyniká úrodnou půdou
zavlažovanou množstvím toků, není proto divu, že
už minulosti byla lokalita osídlena prvně lovci,
později i zemědělci, po nichž se zachovala do současnosti
řada památek v podobě pohřebišť, popelnicových
polí i hradišť.
Jak
výše zmíněná Haná, tak i Slovácko jsou pověstné
svým osobitým folklórem, který nalezneme v typických
stavbách, krojích i lidové slovesnosti. Především
na Slovácku stále žijí lidové slavnosti a obyčeje.
Protože
okolní krajina kolem pohoří je převážně rovinatá,
vrcholky Chřibů umožňují překrásné pohledy na
obě úrodné oblasti, zákonitě se potom Chřiby
staly vděčným místem navštěvovaným řadou
spokojených turistů. |